Pokud jste ještě nenašli ideální dárek pro Vaše drahé polovičky, tak myslím, že jste ho právě našli. Chtěli byste dárek personalizovat např. fotografií nebo textem pro ještě osobnější dojem? Hledáte něco originálního do svého interiéru a toužíte mít krásnou domácnost nebo zapůsobit na někoho z blízkých? Tento článek Vám přinese spoustu odpovědí na otázky, které jste možná ani netušili.
Jak vznikla myšlenka vytvořit levandulový polštář
Jaký jsem vybrala povlak a proč
Jakou jsem volila výplň polštáře
Jak přenáším obrázek/fotografii/text na polštář
Pro koho je polštář vhodný a proč je tak originální
V předchozím článku jsem Vám vyprávěla o levandulovém poli, které jsem si vlastnoručně zasadila. Když jsem se začala o levanduli zajímat do hloubky, tak jsem přišla na spoustu věcí, které budu muset časem řešit. Jedna z těch věcí byla, co udělám s ostříhanou levandulí, protože jí budu mít opravdu hodně a to jsem si před vysazením neuvědomovala.
Jak jsem přemýšlela, jak s levandulí naložit, tak jsem věděla, že nechci jít úplně mimo obor. Původní myšlenka byla mít levandulové políčko na focení. Chtěla jsem se pořád věnovat fotografii a přitom nějak šikovně zpracovat již zasazenou levanduli. Znala jsem pojem levandulový pytlíček, že něco takového existuje, ale nevěděla jsem k čemu to je vlastně dobré. V té chvíli jsem vlastně ani pořádně nevěděla, jak usušená levandule voní.
Z levandulových výrobků mě nejvíce oslovily polštáře, nikde jsem nenašla nějaký vkusný pro mě. Postupně jsem začala svou myšlenku měnit v realitu. Nejdříve jsem na polštáře zkoušela text a později také fotografie. Na začátku nevypadaly vůbec podle mých představ, ale časem jsem se prokousala k vysněné podobě. Nyní Vám podrobně napíšu, jaké byly moje postupy.
Nejdříve jsem si dělala průzkum trhu s povlaky na polštáře. Nevěděla jsem jakou barvu chci ani jaký rozměr. Líbily se mi skoro všechny barvy, ale věděla jsem, že svůj výběr musím zúžit. Sehnala jsem povlaky různých dodavatelů a porovnávala materiály a barvy. Po dlouhém váhání a přemýšlení jsem se rozhodla pro přírodní barvy. Akorát těch přírodních barev je taky více variant. Věděla jsem, že povlak musí být určitě kvalitní, na první pohled i na dotek.
První polštáře s fotografií vznikaly na přírodním povlaku, kdy jsem nebyla spokojená s ušitým vnitřkem. Hodně se to páralo a já si říkala, že tudy cesta nevede. Zaměřila jsem se vnitřky povlaku. Když jsem sehnala povlak, který byl už kvalitně ušitý i uvnitř, tak jsem řešila otázku, aby se dal snadno vyprat. Přemýšlela jsem, jak to udělat, abych mohla povlak sundat a levandule se mi nesypala ven.
Hlavní povlak jsem měla vyřešený, ale stále jsem nemohla přijít na to, jak vyřešit ten vnitřní obal. Nejdříve jsem chtěla vnitřní obal ušít z netkané textilie, což jsem viděla u polštářů, které jsem měla doma. Říkala jsem si, že to sice vyřeší sypaní levandule, ale netkaná textilie působí levně a nebyl nikdo, kdo by mi vnitřek ušil. Koupila jsem si šicí stroj a chtěla jsem si vnitřní obal ušít sama, ale zjistila jsem, že na to nebudu mít energii a nechci se věnovat šití, ale spíše tisku a fotografii popř. psaní.
Nakonec po všech možných pokusech a úvahách jsem se rozhodla mít povlaky dva v rozměru 40x40 cm. Sice se navýší cena polštáře, ale dva povlaky budou velmi praktické, protože vnější povlak sundáte a pod ním budete mít další funkční povlak. Chtěla jsem také u vnitřního povlaku zip, aby se levandule dala měnit, protože časem její vůně vyprchá.
Když jsem chodila po různých textilech a zkoumala jsem jaké výplně mají polštáře u mě doma, tak jsem chtěla, aby to nebyla nějaké kuličky nebo něco, co se taky sype. Chtěla jsem, aby se dal pohodlně vyprat i vnitřní povlak. Aby se dal snadno obsah vyjmout a zase dát zpět. Tohle byste s kuličkami nebo drobnějšími kousky výplně neudělali.
Na trhu nebylo nic, co by mi vyhovovalo, všechny výplňové polštáře byly moc tvrdé. Věděla jsem, že chci polštáře měkčí a hezky nadýchané. Aby nebylo výplně moc ani málo, ale tak akorát. Nakonec jsem sehnala nějaké duté vlákno, které je vcelku a já si můžu trhat různé velikosti podle potřeby.
Poté jsem experimentovala s levandulí. Přemýšlela jsem nad množství a jak ji budu vkládat do polštáře. Nejdříve jsem levanduli jen tak posypala uvnitř polštáře, abych ji měla po celé ploše a šla cítit všude. Časem se ukázalo, že takto to nebude fungovat, protože jsem chtěla levanduli měnit. Nešla od dutého vlákna oddělit a její vůně sice byla po celé ploše, ale byla po pár dnech velmi slabá, protože spaním posouvala víc dovnitř vlákna. Měla dva povlaky kvůli praktičnosti, tak jsem se rozhodla levanduli dávat do pytlíku jen do středu. Vůně byla více intenzivní a po pár měsících pytlík vytáhnete a vložíte nový s čerstvou vůní. Nemusíte znovu kupovat celý polštář, ale třeba jen samotný povlak nebo jen pytlík s levandulí popř. můžete vložit svojí levanduli, kterou si pěstujete na zahrádce. Levandulový pytlíček musíte vždy nejdříve zmáčknout, aby uvolnila svou vůni.
Tohle byla nejtěžší část celého vymýšlení. Věděla jsem určitě, že chci 100% bavlnu, protože mám citlivější pokožku a polyester by mi nesedl kvůli ležení na polštáři. Více jsem se zaměřila na sublimační tisk, na různé tiskárny atd. Cíl byl jasný. Přenést fotografii, aby to vypadlo, co nejvíce přirozeně a byla podržena ruční práce. Nechtěla jsem tuctové polštáře, které jsou na každém rohu. Po mnoha přečtených článcích a projetých webech jsem věděla, že tisk na polyester nechci a tisk na hladkou tisknutelnou folii taky ne, aby šla cítit vůně levandule.
Objevila jsem ruční techniku, která mi sedla a hned jsem si ji zamilovala. Fotografii přenáším otiskem. Nevýhoda je taková, že takový ruční tisk je pouze černý, takže se snadno aplikuje na světlý textil. Na tmavém nejde logicky vidět. Tahle skutečnost mi nevadila, protože jsem měla vybraný přírodní materiál v režné barvě a černobílá fotografie je moje oblíbená už od začátku. Moje zaměření ve svatebním focení je reportážní styl, který nejlépe vynikne právě v černobílé fotce. A tak mám stále zachován černobílý styl, přírodní materiál a vím, jak využít levanduli, kterou jsem zasadila. Polštář vznikl za několik měsíců a sama na něm spím každý den.
Při přenášení fotografie na povlak jsem měla jasno pro koho polštář tvořím. Tvořila jsem ho se záměrem, aby měl obdarovaný pocit domova vždy u sebe ať je kdekoliv. Polštář je ideální pro ty, se kterými nemůžeme mít každý den a jsou od nás hodně daleko. To znamená, že můžete polštář darovat někomu, kdo odjíždí často pryč např. za prací nebo ho darovat někomu, kdo nikam necestuje, ale chcete, aby měl od Vás něco hřejivého pořád u sebe.
Každý kus je originál, to znamená, že dva kusy nebudou nikdy stejné. Polštář je promyšlený od výběru materiálu, dodavatelů až po balení. Dárkové balení je vymyslela tak, že tento okamžik se stane pro obdarovaného neopakovatelným a výjimečným. Dárek vnímá všemi smysly a nakonec se dotkne jeho srdce.
Reakce na polštář byly nečekané i pro mě. Vše, co jsem do toho polštáře vložila, každý detail promyslela, tak se vrací v podobě vědomí, že tento směr mi dává smysl. Protože reakce typu "Byla šťastná." nebo "Rozplakala se." nejsou standardem. Polštář je skvělým dárkem pro ženy i muže, kteří nemůžou být se svými nejbližšími každý den. Ideální volba také pro všechny, kteří mají rádi Středomoří např. Řecko, Francii, Chorvatsko a chtěli by kousek teplých dnů taky u sebe doma.
Fotografování se věnuji od roku 2018 a zaměřuji se na svatební focení. Mám ráda přirozenost, přírodu a tradice. Pomáhám tvořit Váš domov hezčí. Doporučuji romantická místa u nás i v zahraničí.
Párkrát se mi stalo, že mě kamarádi oslovili s tím, jak fotit svatbu. Člověk, který nemá přehled, jak svatba probíhá, ani neví, jak takovou událost zaznamenat, tím pádem má z takového focení obavy. Když budete připraveni a seznámeni s tím, co vás čeká, budete více v pohodě. Jak fotit svatbu Vám popíšu v následujícím článku.
Jste kreativní a hledáte produkty, které můžete vytvořit podle sebe? Hledáte nadčasové foto doplňky do Vaší domácnosti? Našla jsem firmu laab, která je zaměřená na tvořivé lidičky stejně jako jsem já. Chtěla bych Vám představit pár produktů, které můžete věnovat např. k narození miminka nebo jako svatební dar.
Jste zamilovaná duše a rádi tvoříte dárky od srdce? Uvažujete o tom, jak darovat Vaši společnou fotografii a koupený rámeček je pro Vás nuda? Chcete být svým dárkem jedineční, ale zároveň nechcete tvořit nic složitého? Mám pro Vás jednoduchý návod na výrobu zamilovaného přáníčka.
Plánujete svůj velký den a hledáte svatební dodavatele, kteří Vám pomohou udělat Váš den výjimečný a nezapomenutelný? Neměli byste vynechat svatební veletrhy v blízkosti Vašeho bydliště, které se konají každý rok převážně v zimních měsících. Proč se takového veletrhu zúčastnit se dozvíte v následujícím článku. Tak pojďme na to.
